Viry a havěť - co umí a co dokážou?

Virus
Jde o nejčastější a nejstarší formu počítačové infekce. Dříve byly viry šířeny pouze prostřednictvím disket a výjimečně CD, na který byl virus vypálen. Při dnešním rozšíření Internetu je možnost šíření mnohem jednodušší. Virus je schopen sebe-replikace, tedy množení sebe sama. Nefunguje však jako samostatný soubor, ale napadá užitečné soubory, se kterými je po jejich spuštění vykonávaná jemu přikázaná činnost. Tou může být od nevinné legrácky v podobě humorné hlášky až po částečnou či úplnou ztrátu dat či zhroucení systému. Likvidace je poněkud složitější, antivirový program dokáže zavirovaný soubor identifikovat, ale ne vždy vyléčit. V tom případě nezbývá než soubor smazat. V případech, že zavirovaný a smazaný soubor byl součástí systému či potřebného softwaru. Je často nutné provést jeho novou instalaci. Aby to nebylo tak jednoduché, může nastat případ, že je infikován právě běžící systémový soubor. Antivir jej identifikuje, avšak nedokáže smazat, jelikož na běžící soubory je odepřen přístup. Nezbývá než spustit systém ze záložního zařízení ( systémová disketa či CD-ROM a soubor smazat ručně. Tuto operaci je však lépe přenechat zkušenějším uživatelům. Napadený soubor je však nutné vyléčit či se jej zbavit ihned po odhalení, dříve než se stačí rozmnožit a napadnout zmíněné soubory.

Červ (I-worm)
Havěť zvaná červi(z poslední doby třeba populární Code Red, SQL Slammer, Lovsan / Blaster, Sasser) pracuje na nižší síťové úrovni nežli klasické viry. Nešíří se ve formě infikovaných souborů, ale síťových paketů (dat přenášených v síti). Jmenované pakety jsou směrovány již od úspěšně infikovaného systému na další systémy v síti Internet. Pokud takový paket dorazí k systému se specifickou bezpečností dírou, může dojít k jeho infekci a následně k produkci dalších "červích" paketů. Šíření červa je tedy postaveno na zneužívaní konkrétních bezpečnostních děr operačního systému. Vedlejším efektem může být kompletní zahlcení lokální sítě, tedy PrilepyNet nevyjímaje. Každý uživatel je proto povinen udržovat svůj PC čistý a systém pravidelně "záplatovat" dostupnými aktualizacemi. Pojem "červ" je často spojován i s typem infiltrace šířící se elektronickou poštou. Zde tak mohou pojmy "virus" a "červ" splývat v jeden.

Trojský kůň
Trojský kůň je havěť poněkud odlišná od viru. Neinfikuje existující soubory, ale působí jako samostatný spustitelný soubor. Název pochází od dřevěného koně z Trójské války, jelikož se tváří zdánlivě přátelsky. Znamená to, že svou destruktivní činnost může konat na pozadí běhu zdánlivě užitečného prográmku. Nadneseně řečeno, po jeho spuštění vám po monitoru poskakuje zábavný obrázek a přitom se formátuje pevný disk. To je však extrémní situace zmíněná jen pro snadnější pochopení. Z praktického hlediska : pokud vám antivirový program ohlásí existence Trojského koně, bez rozmyslu jej smažte.

Dialer
Dialer se sice netýká pevného připojení k síti, ale jen tak pro zajímavost jej zde můžeme zmínit. Možná jste se sami setkali nebo jistě slyšeli o vysokých účtech za telefonní linku, když jste byli připojeni přes modem a vytáčené připojení. Dialer je program, který změní způsob přístupu na Internet prostřednictvím modemu. Místo běžného telefonního čísla pro Internetové připojení přesměruje vytáčení na čísla se zvláštní tarifikací, např. 60 Kč / minutu (tzv. "žluté linky"). V některých případech se tak děje zcela nenápadně nebo dokonce automaticky, zvlášť když oběť používá špatně nastavený, či "děravý" internetový prohlížeč. Dialer může být na PC vypuštěn návštěvou "nevhodné stránky" např. pornografické). V jiném případě může jít o nenápadný spustitelný soubor, který je nic netušícímu uživateli vnucován ke stažení, pak stačí v neznalosti kliknout na "OK" či "YES" a už to jede.
Při pevném připojení k síti dialer nehrozí.

Spyware, Adware
Spyware je program, který využívá Internetu k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele. Většinou jsou odcizována pouze "statistická" data jako přehled navštívených stránek či nainstalovaných programů. Tato činnost bývá odůvodňována snahou zjistit potřeby nebo zájmy uživatele a tyto informace využít pro cílenou reklamu. Nikdo však nedokáže zaručit, že informace nebo tato technologie nemůže být zneužita. Proto je spousta uživatelů rozhořčena samotnou existencí a legálností spyware. Důležitým poznatkem je, že spyware se šíří společně s řadou sharewarových programů (pragramů na zkoušku) kterých jsou plné CD z časopisů, o Internetu nemluvě. Jejich autoři o této skutečnosti vědí a dokonce někdy bývá součástí licenčních podmínek, se kterými při instalaci souhlasíme, ale kdo je vlastně čte ? S těží 1% uživatelů. Často však stačí pouhé surfování a nelze se tomu bránit.
Reklamní software se většinou projevuje vyskakováním nežádoucích oken během surfování, mění výchozí stránku prohlížeče nebo nutí prohlížeč k podivnému, neřízenému chování. V některých případech se nám neřízeně nainstaluje nějaký prográmek, přibude ikonka v prohlížeči či dolní liště. Hlavním následek a znamením zároveň je však zpomalení prohlížeče a procesů vůbec. (Od pomalého načítání stránek přes tuhnutí počítače až po restarty systému). V nejhorším případě může dojít ke kopírování a odesílání hesel, e-mailů, údajů bankovních karet.…. sloužící pro trestnou činnost, to je však extrémní případ, na světě jsou pro hackery statisíce zajímavějších PC než ten u vás doma.